pořádají Literárne informačné centrum, sdružení Mosty – Gesharim a Anasoft litera
v rámci mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu
Svět knihy Praha 2019
1. Zuzana Kalinová
2. Vladimíra a Darina Koubínovy
3. Monika Knapová + Zdeněk Rakušan
S vyhlášením výsledků soutěže začněme od třetího místa, na němž se umístily shodně dva velmi odlišné texty. Jeden podstatně čistší, co se týče zejména finalizační práce s textem, jeho výsledné podoby a pozornosti k jednotlivostem, druhý zase preciznější ve volbě stylu a vystižení nálady.
Ten z textů, který se vyznačuje plynulostí a živostí, se nebojí, a to je podstatné, jemných zásahů do slovosledu. Ty jsou pro celkové vyznění, pro převod nálady, pro autentické působení textu důležité. U česko-slovenského překladu je vždy riziko, že původní jazyk může v překladu stále prolínat (začasté právě slovosledně), a to se v tomto případě skutečně nestalo! Tomuto překladateli se dařilo převádět text do češtiny nejen na úrovni slovní zásoby (vyvaroval se slovakismů, což mnohé jiné texty nedokázaly), ale dokázal sledovat jeho tok jako celku. Bohužel se však v textu objevilo několik poměrně zásadních přehlédnutí, pro která nebylo možno jej umístit výše a která by jej nebýt tak cenné „českosti“ překladu mohla stát i místo na stupních vítězů zcela, např. lebo tedy protože je přeloženo jako anebo, což významně mění smysl, záměna zájmena je/ji – možná i překlep, ale také měnící význam (pozvali je/ji nahoru) či výpustka slova babča/bábinka, která oblékla holčičku do hip-hopové mikiny té staré „čarodějnice“.
Druhý text, který se umístil na 3. místě, se naopak vyvaroval všech vynechávek a vážnějších posunů, a jeho autorka převážně dobře porozuměla problémovým místům. Přece se však tu a tam nechala zlákat mezijazykovou homonymií, která vedla zejména ke stylovému posunu (jehož se naopak nedopouštěl překlad již zmiňovaný). Jako příklad uveďme třeba bolela ji brada, do které ji udeřil – udretá brada neimplikuje vysoký styl tak jako české udeřil, a navíc vedlejší věta zde v kontextu vyznívá, jako by ten, kdo ženu bil, nebyl manžel, ale šéf v práci. Podobně lze chápat i doslovný překlad Bola raz žena/Byla jednou žena namísto českého uzuálního překladu ustáleného obratu Byla jednou jedna žena. Zachytit v překladu můžeme i občasné neobratnosti na úrovni volby slov ze škály synonym, byť věcně je převod správný (prasklina na chodníku roztáhne hubu/prasklina na chodníku rozďaví papuľu namísto např. rozevře chřtán/tlamu atd.). Právě tento typ chyb i přes jinak kvalitní překlad narušuje plynulý tok češtiny, a proto nemohl stanout ještě výše.
Oba texty však i přes zmíněné nedostatky významně předčily téměř všechny texty ostatní: autorem toho, na němž jsme ocenily zejména přirozenost češtiny, je Zdeněk Rakušan, autorkou toho druhého, který zase prokázal preciznost práce s originálem a dobře řešil téměř všechny obtížné jednotlivosti, je Monika Knapová.
Na druhém místě se rozhodnutím poroty ocitl překlad Dariny a Vladimíry Koubínových. Pozitivně jsme hodnotily celek překladu a můžeme také sledovat, jak se autorky překladu zdařile vypořádaly s většinou obtížných míst. Text jejich překladu, jeho slovosled, má plynulou podobu a neruší ho zbytečné slovakismy. Z těchto důvodů se umístil vysoko mezi hodnocenými překlady. Překladatelky si dobře poradily s problémovými místy, např. spojení udretá brada se u nich objevuje v podobě natlučená brada. Jako další příklad můžeme uvést čaptala v sandálech/šmaťhala v sandálech, se kterým si řada překladatelů nevěděla rady a docházelo k významovým posunům i neutralizaci výrazu na klopýtala, kulhala ad. Velmi pěkně vyřešily syrový obraz bábinky jako zvířete, netvora, který je v originálním znění rozvíjen ve třech krocích: žena drží dievčatko za ruku, ale zviera je lepšie slovo / Ruka sa môže pokryť srsťou. / babinka trhne rukou so zaťatými zubami. Sama slovenská věta s homonymním slovem zviera (tvar slovesa nebo podstatné jméno) umožňuje pochopení a překlad dvěma způsoby – jednak jako svírá je lepší slovo, nebo zvíře je lepší slovo. Autorky se v průběhu překladu musely rozhodnout, zda podpoří obraz zvířete, nebo obraz svírající ruky. Rozhodly se vhodně pro zvíře namísto svírá. Svědčí to o citlivém čtení a porozumění textu, podařilo se jim tak přiblížit k autorskému záměru. Jejich překlad zněl: žena drží holčičku za ruku, ale zvíře je lepší slovo / Ruka se může pokrýt srstí. / bábinka trhne rukou se zaťatými zuby. Naopak se u nich jako výrazná překladatelská chyba ukazuje překlad slovenského dobitý ve větě Aj on je dobitý a má škrabance, které přeložily jako k smrti unavený. Dochází zde k výraznému významovému posunu, který nemá v textu opodstatnění. Tato výrazná chyba měla vliv na rozhodování v rámci nejvyššího hodnocení a obsazení druhé pozice.
Na prvním místě se umístila Zuzana Kalinová. Její překlad porota vyhodnotila jako nejlepší z hlediska celku, nejlépe se jí také vydařila většina z překladatelského hlediska obtížných míst. Zároveň si v jejím překladu mohou čtenáři všímat plynulosti textu, který se nezasekává na slovakismech. Na jejím překladu jsme ocenily, že věta má českou stavbu a nekopíruje slovenský originál. Z konkrétních překladových řešení je např. zajímavý její překlad sprostě mu nadávala – vystihující originální oplzlo mu nadávala. Ani vítězný překlad však není bez nedostatků. Patří k nim např. překlad (nutno říct, že problematického) slovenského babinka jako v češtině neutrální babička. Můžeme se podívat také na překlad slovenského zaviečkované poldecáky jako zavíčkované půldecáky (Koubínovy to mají taky tak) – i když se takové řešení nedá vyloučit, ocenily jsme více jiné překlady, kde místo půldecáky bylo panáky. U řešení, která předpokládají jistou interpretaci textu, můžeme zmínit, že Zuzana Kalinová v překladu nezohlednila tu linii, kterou jsme vyzdvihly v překladu Koubínových – její překlad: žena drží holčičku za ruku, ale svíra je lepší slovo / Ruka se může pokrýt srstí. / bábinka se zaťatými zuby trhne rukou nenabízí čtenáři srovnatelně obraz dravce. Nakonec můžeme zmínit ještě překlad zmiňovaného slovenského spojení udretá brada jako naražená brada. Jde o místo, které mělo v jednotlivých překladech mnoho různých řešení, v závislosti od míry přiměřenosti interpretace původního textu, ze kterého vyplývá, že udretá brada byla v důsledku bití – naražená brada to nezohledňuje. V dalších oceněných textech se na tomto místě objevuje natlučená brada, ale také pohmožděná brada a řešení více posouvající celkový význam: brada, do které ji udeřil. Na uvedených příkladech se ukazuje, jaké nástrahy se mohou ukrývat v originálním slovenském textu, přičemž někdy, a ne zřídka překlad nemá jediné správné řešení. Překlad Zuzany Kalinové v souhrnu všech stránek vyšel v očích poroty jako nejlepší.
Vítězkou 7. ročníku soutěže Dunaj na Vltavě se tak stává Zuzana Kalinová.
Došlé příspěvky vyhodnotí odborná porota a první tři autoři překladů budou pozváni na slavnostní vyhlášení výsledků soutěže, které proběhne v Literárním sále v neděli 12. 5. 2019 ve 13:00 hodin na mezinárodním knižním veletrhu a literárním festivalu Svět knihy Praha 2019 (9. – 12. května 2019).
Práce posílejte elektronicky na e-mail: soutez@svetknihy.cz Nezapomeňte na každý příspěvek uvést jméno, e-mail a telefon. Pokud souhlasíte se zveřejněním svého jména a příjmení v případě, že Váš příspěvek bude mezi nejlepšími, nezapomeňte do textu e-mailu ještě uvést: „Souhlasím se zveřejněním svého jména a příjmení mezi nejúspěšnějšími soutěžícími na internetových stránkách www.svetknihy.cz a v rámci knižního festivalu Svět knihy Praha, bude-li můj příspěvek mezi nejlepšími.“ V případě úspěchu vás budeme kontaktovat. Informaci o zpracování osobních údajů najdete zde.
Text k překladu: povídky z knihy Čierny zošit, autor Richard Pupala
DOPORUČUJEME přečíst celou knihu!
Ceny do soutěže:
Texty k překladu zde
Příspěvky, které neodpovídají zadání, budou vyřazeny.
koordinátorka soutěže Jana Chalupová, Svět knihy, s.r.o., +420 224 498 464
Penzion Vesna – Nový Smokovec